Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky - cizince

Bulletin NIDV věnovaný vzdělávání dětí a žáků cizinců

Nejnovější Bulletin NIDV — zpravodaj pro pedagogické pracovníky je zcela věnován problematice podpory vzdělávání dětí cizinců a žáků cizinců.

Ke stažení: NIDV Bulletin č. 3 – DŽC

Výzva k dotačnímu řízení Ministerstva vnitra ČR — Integrace cizinců 2018

Dne 2. listopadu 2017 byla vyhlášena výzva k podávání žádostí v dotačním výběrovém řízení „Integrace cizinců 2018“. Bližší informace naleznete v příloze ke stažení pod článkem a na internetových stránkách:

http://www.mvcr.cz/clanek/narodni-dotacni-titul-cizinci.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.

Termín pro zaslání žádostí je do 20. 12. 2017 včetně.

Přílohy: Vyzva_MV_Integrace_cizincu_2018

Celostátní konference s názvem „Přijímáme, začleňujeme a vzděláváme děti/žáky/studenty – cizince“

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) pořádá celostátní konferenci pro širokou pedagogickou veřejnost s názvem „Přijímáme, začleňujeme a vzděláváme děti/žáky/studenty – cizince“, dne 20. října 2017 v Praze, v prostorách MŠMT, Karmelitská 7, Praha, místnost C081.

Konference je zaměřena na problematiku přijímání, začleňování a vzdělávání cílové skupiny dětí/žáků/studentů cizinců, tj. na platnou legislativu, dotační systém, rozvojové a podpůrné programy, výuku češtiny jako cizího jazyka v cílové skupině, prezentaci veřejně dostupných výukových a metodických materiálů, portálů, webů, nejrůznějších forem a zdrojů podpory a na příklady dobré a inspirativní praxe.

V odpolední části konference proběhnou tři workshopy. Prvním z nich bude mít formu mikro vyučování a soustředí se na práci s metodickými materiály vydanými NIDV a na jazykovou diagnostiku společnosti META, o.p.s. Druhý workshop se bude věnovat problematice výuky českého jazyka v Českých školách bez hranic a v Evropských školách a uvede příklady dobré a inspirativní praxe. Třetí z workshopů je určen pro zástupce managementu škol a školských zařízení a bude zaměřen na legislativu, současné podmínky pro přijímání, začleňování a vzdělávání dětí/žáků/studentů cizinců a na možnosti spolupráce napříč rezorty.

Přihlášení a detaily:

http://www.nidv.cz/aplikace/prihlasovani/kurzy_prihlasit.php?id_kurzu=57635&operace=detail

Nové publikace a zprávy evropské sítě Eurydice

Evropská síť Eurydice připravila rozsáhlou zprávu Key Data on Teaching Languages at School in Europe 2017, kde popisuje hlavní přístupy k výuce cizích jazyků v evropských vzdělávacích systémech. Vzhledem k tomu, že v mnohojazyčné Evropě existuje více než 60 oficiálních jazyků a tato diverzita dále roste spolu s přílivem migrantů, jedná se o vysoce aktuální téma. Publikace se zabývá nejen oblastmi týkajícími se přímo výuky, jako je zastoupení jednotlivých jazyků či délka studia apod., ale i vzděláváním učitelů cizích jazyků či problematikou národnostních menšin, resp. nově příchozích migrantů. Na zprávu navazuje tzv. Brief (Eurydice Brief: Key Data on Teaching Languages at School in Europe 2017), který ve zkrácené verzi představuje nejdůležitější zjištění hlavní studie a doplňuje ji o výzkumné práce posledních let a relevantní politické dokumenty EU. K publikaci vyšel rovněž český překlad Highlights.

 

Rozvojový program Podpora vzdělávání cizinců ve školách byl vyhlášen

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje na rok 2018 rozvojový program Podpora vzdělávání cizinců ve školách (č.j.: MSMT‑24277/2017), který je určen na podporu dětí a žáků – cizinců uvedených v § 20 školského zákona v povinném posledním ročníku předškolního vzdělávání a v základním vzdělávání.  Jeho cílem je přispět právnickým osobám vykonávajícím činnost mateřských škol, základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním výuky českého jazyka přizpůsobené potřebám těchto dětí a žáků – cizinců k usnadnění jejich integrace do společnosti a vzdělávacího systému České republiky.

Podrobné informace k výše uvedenému rozvojovému programu včetně informace o způsobu a termínu podání žádosti dle typu oprávněného žadatele naleznete na internetové stránce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyhlaseni-rozvojoveho-programu-podpora-vzdelavani-cizincu-ve.

Žádost podávána prostřednictvím kraje musí být příslušnému kraji doručena do 23. 10. 2017. Žádost podávaná přímo ministerstvu musí být podána nejpozději do 6. 11. 2017 do 15 hod.

Newsletter spolku Česká škola bez hranic

Avizujeme vydání nového newsletteru spolku Česká škola bez hranic (www.csbh.cz).

Cílem sdružení je mimo jiné udržovat a šířit znalost českého jazyka a kultury u Čechů žijících v zahraničí, a to ve spolupráci s Českými školami bez hranic či jim příbuznými organizacemi v zemích světa.

Newsletter: http://csbh.cz/novinky/newsletter-csbh-zari-2017

Vyhlášení grantového řízení „Programy podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2018“

Podmínky grantového řízení i příslušný elektronický formulář žádosti je v příloze toho mailu, případně je dostupný na tomto odkazu.

Termín uzávěrky pro podání žádostí o grant je stanoven na středu 1. 11. 2017 včetně tohoto data.

Informační semináře budou 2, jeden pro žadatele o grant z řad představitelů migrantských organizací a jeden pro ostatní žadatele o grant:

  1. Informační seminář pro žadatele o grant z řad představitelů migrantských organizací proběhne 3. října od 17:00 do 19:00 hodin v místnosti č. 201 ve Škodově paláci (Jungmannova 35/29).
  2. Informační seminář pro ostatní žadatele o grant se uskuteční ve středu 4. 10. 2017 od 16.00 hodin v budově Magistrátu hl. m. Prahy (Škodův palác), Jungmannova 29/35, Praha 1  – 2. patro, zasedací místnost č. 201.

Ke stažení:

Podmínky grantového řízení

IX. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ZÁSTUPCŮ ČESKÝCH ŠKOL BEZ HRANIC A SPOLUPRACUJÍCÍCH ORGANIZACÍ

Česká škola bez hranic z.s. si Vás v rámci „Týdne češtiny ve světě“ dovoluje pozvat na IX. Mezinárodní konferenci, která se koná 4. srpna 2017 v prostorách Ministerstva zahraničí, Praha 1.

Hlavním tématem programu konference je stav a vývoj výuky českého jazyka v českých školách v zahraničí, jejich role v udržování a rozvíjení vztahu zahraničních Čechů s Českou republikou.

Podrobnosti a program konference najdete v přiložených souborech.

Pozvánka

Program konference

Nabídka kurzů češtiny

Centrum pro integraci cizinců, Praha představuje zájemcům kurzy češtiny na léto 2017. V nabídce najdete intenzívní kurzy češtiny, vzdělávací program ke zdokonalení konverzace, kurz zaměřený na gramatiku i program pro lékaře a zdravotní pracovníky.

Intenzivní kurzy češtiny 
Termíny:
5.6. – 23.6. 2017 – poslední volná místa ve skupině A0 a A1/A2
10.7. – 28.7. 2017, rozřazovací test 29.6. 15:00
7.8. – 25.8. 2017, rozřazovací test 31.7. 15:00
1 kurz = 60 x 45 min = 7100 Kč* / 8100 Kč, pondělí – pátek, 9:00 – 12:00

Konverzace v češtině s lektorkou Katkou Kunovou (A2/B1) 

Termín: 21. 6. – 30. 8. 2017 / středa 18:00 – 19:30
1 kurz = 10 x 90 min = 3000 Kč* / 3700 Kč
6 – 10 studentů, materiály ZDARMA

Kurz češtiny pro pokročilé (B1/B2) 

Termín: 20. 6. – 31. 8. 2017 / úterý, čtvrtek 18:00 – 19:30
1 kurz = 20 x 90 min = 4500 Kč* / 5500 Kč
6 – 12 studentů, materiály ZDARMA

Gramatika (A1/B1) 
Termín: 19. 6. – 28. 8. 2017 / pondělí 18:00 – 19:30
1 kurz = 10 x 90 min = 3000 Kč* / 3700 Kč
6 – 12 studentů, materiály ZDARMA

Profesní čeština pro lékaře a zdravotní pracovníky (úroveň od A1) 
Termín: 10. 7. – 1. 9. 2017 / pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek
9:00 – 12:00, 12:45 – 14:15
6 – 10 studentů, materiály ZDARMA
vstupní test + registrace: 29. 9. v 15:00
Cena: 26 000 Kč
Místo konání všech kurzů: Karlínské náměstí 7, Praha 8

*kurz poskytujeme primárně jako benefit pro naše dárce – členy Klubu přátel CIC, kteří darovali příspěvek minimálně v dané výši. Stále přijímáme nové členy do Klubu přátel CIC.

PŘIHLÁŠENÍ
Zájemci o účast v některém kurzu se mohou registrovat na e-mailu anna.vinaricka@cicpraha.org, nebo na telefonu 222 360 834.

 

Centrum pro integraci cizinců (CIC), Pernerova 32/10, 186 00 Praha 8, www.cicpraha.org

Čeština jako druhý jazyk v českém školství

NIDV aktuálně nabízí účast ve vzdělávacím programu „Čeština jako druhý jazyk v českém školství“. Dvaceti šesti hodinový e-learningový program je nově akreditovaný a je určený pedagogům mateřských, základních i středních škol, kteří ve své praxi vzdělávají děti-cizince, žáky-cizince a jejich pracovní náplní je výuka češtiny jako druhého jazyka.

Zobrazit více, nebo se přihlásit.

Podpora mnohojazyčných tříd II (Jazykový rozvoj žáků-cizinců)

Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) pod záštitou Evropského střediska pro moderní jazyky při Radě Evropy uspořádal v dubnu 2017 pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií mezinárodní seminář k tématu mnohojazyčnosti a jazykové podpory žáků-cizinců

Nosnými tématy programu byla podpora povědomí učitelů o roli vyučovacího jazyka (češtiny), který vede k úspěšnému vzdělávání všech žáků, dále podpora pozitivního vztahu k jazykové a kulturní rozmanitosti a zlepšování kvality výuky jazyků pro všechny žáky v mnohojazyčných třídách.

Podrobnosti, materiály a výstupy ze semináře najdete v digifoliu na následujícím odkaze.

http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=13150

Převzato z Metodického portálu RVP.

Stanovisko České školní inspekce k poskytování poradenských služeb dětem-cizincům a žákům-cizincům

Česká školní inspekce zveřejňuje své stanovisko vybraným skutečnostem spojeným se vzděláváním dětí mateřské školy – cizinců (dále jen „děti-cizinci“) a žáků základní školy – cizinců (dále jen „žáci-cizinci“).

  • Vyšetření dětí-cizinců a žáků-cizinců školským poradenským zařízením
  • Poskytování jazykové přípravy žákům-cizincům a poskytování podpůrných opatření dětem-cizincům a žákům-cizincům

Převzato z www.csicr.cz

Více v příloze: Stanovisko ČŠI k poskytování poradenských služeb dětem, žákům-cizincům

Výukový program Včelka může pomoci i při výuce dětí/žáků-cizinců

Výukový program Včelka se zaměřuje na rozvoj techniky čtení, porozumění čtenému, počáteční psaní a podporu fonologických dovedností. Jedná se o široký výběr interaktivních cvičení, obrázků, zvuků, animací a samozřejmě i pochval. Prvotně byl výukový program vytvořen zejména pro práci s dětmi s dyslexií, ale pevně věříme, že jej mohou využít pedagogové jako podporu při práci s dětmi/žáky-cizinci, či s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem.

Včelku není potřeba nikam instalovat, běží online na adrese www.vcelka.cz, kde si ji můžete ihned a bezplatně vyzkoušet.

Odborné posudky:

http://media.vcelka.cz/docs/PosudekKrejcova.pdf

http://media.vcelka.cz/docs/PosudekBudikova.pdf

Nově akreditovaný obor – Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem

V pátek 20. ledna proběhlo na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity pracovní setkání k novému studijnímu oboru: Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem. Diskuse se účastnil i zástupce Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) , který představil Systém podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky-cizince Vedoucí katedry doc. PhDr. Jana Marie Tušková, Ph.D. poděkovala NIDV za podporu při získání akreditace zmíněného oboru. Bližší informace získáte na webových stránkách: http://www.ped.muni.cz/katedry-a-instituty/cesky-jazyk/studium či v přiloženém informačním letáku.

Informační leták

Základní informace ke vzdělávání dětí, žáků-cizinců na stránkách MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na svých stránkách zveřejnilo základní informace ke vzdělávání dětí, žáků-cizinců ve školách. V odkaze najdete možnosti podpory podle § 20 a § 16 školského zákona, opatření k přijímacímu řízení na SŠ a VOŠ, opatření k maturitní zkoušce či nabídky podpory prostřednictvím modulového rozvojového programu.

Na stránky MŠMT můžete vstoupit následujícím odkazem:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/16-vzdelavani-deti-zaku-cizincu

Prázdninová škola češtiny

prazdninova_skolaNárodní institut pro další vzdělávání připravil v rámci Podpory pedagogům vzdělávajících děti/žáky-cizince publikaci Prázdninová škola češtiny.

Jedná se o soubor materiálů k podpoře výuky českého jazyka pro cizince staršího školního věku na úrovni začátečník. Obsahuje plán pro desetidenní intenzivní kurz doplněný sadou pracovních listů, které lze využít jak přímo ve výuce, tak k domácí přípravě dětí. Program pro každý den je detailně rozepsán a kromě konkrétních aktivit obsahuje také praktické poznámky a doporučení pro učitele.

Materiál ke stažení

Metodický materiál pro výuku dětí s odlišným mateřským jazykem

Národní institut pro další vzdělávání připravil další metodický materiál pro učitele mateřských škol. Jedná se o DVD, kde jsou názorně ukázány a okomentovány hudební činnosti podporující osvojování češtiny jako druhého jazyka. NIDV pevně věří, že i tento materiál pomůže učitelům při vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem. DVD se natáčelo ve Fakultní mateřské škole Sluníčko pod střechou v Praze 13. Velké dík patří autorce celého projektu paní Mgr. Mileně Kmentové, která se dané problematice věnuje již dlouhá léta.

Zde se můžete přihlásit na kurz „Hudební činnosti při osvojování češtiny jako druhého jazyka“

Video ke stažení ve formátu mp4 (300 MB)

potisk_obalu-dvd-metodicky_material

Obal DVD

Zástupci NIDV na setkání AUČCJ

Zástupci Národního institutu pro další vzdělávání se zúčastnili v sobotu 3. prosince již 55. setkání Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka. Prezentovali tu činnost NIDV v rámci podpory pedagogům vzdělávajících děti/žáky-cizince. NIDV a AUČCJ se dohodly na další spolupráci v rámci dané oblasti, která bude především založena na sdílení materiálů, vzájemné odkazy na webových stránkách.

Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na období leden-srpen 2017

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo dne 15. 11. 2016 v souladu s § 171 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozvojový program „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na období leden – srpen 2017“. Veškeré informace naleznete na:  http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/asistent-pedagoga-zdp.

Rozvojový program je vyhlašován ve třech modulech.

  1. Modul A – Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením v soukromých a církevních školách na období leden – srpen 2017, účelový znak: 33215. Ke dni podání žádosti o dotaci je nutno doložit souhlas krajského úřadu se zřízením funkce asistenta pedagoga na období leden – srpen 2017, nedílnou součástí žádosti je platné doporučení asistenta pedagoga ŠPZ pro období leden – srpen 2017 vystavené do 31. 8. 2016. 
  1. Modul B – Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním ve školách všech zřizovatelů na období leden – srpen 2017, účelový znak: 33457. Ke dni podání žádosti o dotaci doloží škola souhlas krajského úřadu se zřízením funkce asistenta pedagoga na období leden – srpen 2017 a kopii vyrozumění o poskytnutí dotace z rozvojového programu MŠMT na období září – prosinec 2016. Průvodní dopis bude obsahovat vyjádření ředitele školy (čl. 2B odst. 3), že potřeba asistenta pedagoga nadále trvá. V případě platnosti souhlasu krajského úřadu pouze do 31. 12. 2016, bude podána nová žádost, včetně potřebných náležitostí a ostatních povinných příloh žádosti.
  1. Modul C – Financování asistentů pedagoga  dle § 18 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.,… na období leden – srpen 2017, účelový znak: 33068. Asistenta pedagoga lze využít, pokud je ve třídě, oddělení nebo studijní skupině počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně vyšší než 5. Zároveň však musí být splněna podmínka § 17 odst. 4 vyhlášky, a to že důvodem pro počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně vyšším než 5 musí být plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 7 školského zákona nebo se jedná o střední školu, konzervatoř či vyšší odbornou školu. Do uvedeného minimálního počtu pěti žáků se nezapočítávají ti žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým je poskytováno podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga. V případě modulu C je nutné doložit kopie všech doporučení ve stupni 2 – 5 podpory.

Schéma přípravy na příchod nového žáka-cizince do školy

 CO JE DOBRÉ MÍT NACHYSTÁNO, NEŽ PŘIJDE DÍTĚ CIZINEC DO ŠKOLY:

  1. Určit zodpovědnou osobu za integraci cizinců (případně žáků se SVP) ve škole – koordinátora pro integraci cizinců.
  • Funguje jako prostředník mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinuje všechny kroky směřující k bezproblémovému zařazení žáka cizince do vzdělávacího procesu a podporuje odstraňování bariér jazykových i výukových.
  • Koordinátor integrace cizinců, stejně jako výchovný poradce, může mít pro svou práci, která je podle vyhlášky č. 412/2006 specializovanou činností, k dispozici až tři hodiny z úvazku.
  1. Soubor důležitých informací v mateřském jazyce pro žáka a rodiče.
  • Měl by obsahovat např. systém vzdělávání u nás, informace o škole, povinnosti rodičů a žáků vůči škole, konzultační hodiny, plán školy, kontakt na důležité osoby, slovníček důležitých pojmů, apod.
  • Vzory dopisů v několika jazykových mutacích – jsou dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/cestina

 

PŘI PŘIJETÍ ŽÁKA CIZINCE:

  1. Co mě zajímá?
  • Pro přijetí není nutné vědět status cizince.
  • Co se týká vzdělávání v ZŠ, práva a povinnosti mají všichni stejná bez rozdílu. Rozdílné statuty jsou následné důležité vědět pro školu, např. když si žádá o finanční podporu z rozvojových či jiných grantů MŠMT, aj. Více na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/prijeti-do-skoly
  • Dle novely školského zákona (zákon č. 343/2007 Sb. základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.
  • Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci, dále děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ. Dále jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění také děti azylantů, žadatelů o azyl a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníci veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční pojištění, které je většinou pro rodiny s dětmi neúnosně drahé. Proto se může stát, že žáci navštěvující vaši školu nebudou mít zdravotní pojištění. To je důležité vědět zejména kvůli úrazům ve škole, ale i při cestě na školu v přírodě, případně jiné akce mimo školu.
  1. Přijímací pohovor:
  • Vedení školy, koordinátor, případně výchovný poradce, žák a jeho zákonný zástupce, případně tlumočník.
  • Získání informací – např.: Jak správně vyslovovat jméno, který způsob komunikace (písemná, verbální) bude nejefektivnější, jaký jazyk zvolit při komunikaci, předchozí vzdělávání dítěte, jak se mluví doma, zdravotní obtíže, aj. více viz http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-od-rodicu
  • Je důležité sdělit, k čemu primárně získáváme informace – Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující integraci. Navíc by škola měla na základě těchto informací připravit plán začleňování žáka do výuky, případně naplánovat výuku češtiny jako cizího jazyka.
  • Prvotní ohodnocení znalostí nově příchozího žáka – stěžejní je určitě zjistit úroveň češtiny, z důvodu komunikace se žákem a také pro nastavení nezbytné jazykové podpory. S novelou ŠZ od září 2016 je neznalost češtiny objektivní speciální vzdělávací potřebou, která vyžaduje vyrovnávací opatření, škola uplatňuje podporu v 1. stupni a zároveň doporučuje rodičům bezodkladně navštívit ŠPZ.
  • Úroveň znalostí češtiny může být (vedle věku) stěžejní při rozhodování, do jakého ročníku dítě zařadit, ale v žádném případě se nejedná o definitivní soud nad jeho znalostmi a podklad pro vymezení speciálních vzdělávacích potřeb. Je možno využít jednoduchých dotazníků z českého jazyka a matematiky, dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/uvodni-zjisteni-znalosti

 

ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKA:

  1. Audit dovedností:
  • Třídní učitel nebo koordinátor, ale zapojeni jsou všichni pedagogové, kteří se s novým žákem ve škole setkávají.
  • Jde o dlouhodobý proces, který následuje v období přibližně čtyř až pěti týdnů po nástupu do školy, jinými slovy se jedná o diagnostiku vzdělávacích potřeb, více viz: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/metody-auditu . Pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáka a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. Zjištěné informace poslouží jako podklad pro vypracování PLPP. Součástí pedagogické diagnostiky je nezbytná jazyková diagnostika, od které se odvíjí nastavení individuální podpory ŽOMJ. http://www.inkluzivniskola.cz/content/diagnostika-urovne-znalosti-ceskeho-jazyka
  1. Plán pedagogické podpory žáka:
  • PLPP pro žáky cizince lze nazývat také individuálním vzdělávacím plánem nebo individuální podpůrným programem či vyrovnávacím plánem. Základní funkcí je stanovení vzdělávacích cílů a metod, které napomohou správně naplňovat individualizovanou výuku. PLPP by měli mít vypracováni všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování IVP, ve kterém je přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Rozdíl mezi VP (vyrovnávacím plánem – může sama škola nastavit bez vyšetření a doporučení PPP) a IVP (individuálním vzdělávacím plánem – je možné udělat pouze na základě doporučení PPP, případně jiného školského poradenského zařízení). Části IVP/VP je třeba věnovat velký důraz, jakožto zásadní pro podporu a začleňování žáků s OMJ. (tvorba, jazyková diagnostika, průběžné vyhodnocování, aj.) Je možné odkázat na IŠ: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/vyrovnavaci-plan , případně odkaz na vzorový VP tamtéž: http://www.inkluzivniskola.cz/cizinec-v-ceske-skole-aneb-organizace/priklad-vyrovnavaciho-planu
  1. Hodnocení žáků cizinců:
  • Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů – žák by měl mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník.
  • Hodnocení na základě referenčního rámce – podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k určitému měřítku, nazývanému také referenční rámec. Rámec stanoví, co by měl žák dle dosažené jazykové úrovně ovládat v písemném a mluveném projevu, ve čtení a v poslechu.
  • Vyhláška č. 48/2005 Sb. stanovuje, že v případě „hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka a ke které je nutné přihlížet“. Určitě to neznamená, že škola nemá klasifikovat – to je řešení chybné. Naopak škola je ze ŠZ povinna žáka klasifikovat. (§ 52, odstavec 2 a 3 (ZŠ) a § 69, odstavec 5 a 6 (SŠ))„Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

 

ZAŘAZENÍ DO ROČNÍKU:

  1. Věk dítěte a jazyková bariéra:
  • Z praxe se ukázalo, že i přes neznalost češtiny není dobré volit ročník neodpovídající věku žáka. Vyplatí se zařadit žáka maximálně o jeden ročník níže.
  1. Děti bez předchozího vzdělání nebo děti, jejichž vzdělání bylo přerušeno:
  • Jedná se o děti, které věkem patří do určitého ročníku, ale dokumentace ani znalosti či dovednosti tomu neodpovídají. Přesto by i tyto děti měly být zařazeny do věkem odpovídajícího ročníku, ale měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Zejména potřeba nastavení podpůrných opatření, nastavení podpory pro vzdělávání a začlenění – což je IVP, AP, kurzy ČJ, aj.
  1. Zařazování do ročníku dětí ve věku od 14 – 15 let:
  • Je nutné mít na zřeteli blížící se přechod na střední školu, na které je vyžadována alespoň minimální znalost českého jazyka. Proto je potřeba zaměřit se více na jazykovou průpravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku.
  1. Příprava třídního kolektivu:
  • Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat.
  • Výběr patrona – zodpovídá za určitou podporu nového spolužáka. (V zahraničí mají pro tyto spolužáky označení „peers“ nebo „buddies“ a jejich úkolem je dělat žákům cizincům v počátečních týdnech po jejich přijetí určité společníky a průvodce jejich novým školním prostředím.). Výběr vhodného patrona by měl být velice důkladný, je lepší, aby podporujících spolužáků bylo více a každý zodpovídal za něco jiného. Je nutné předem konzultovat, zda dotyčný chce patrona vůbec dělat. Poté určit patrony – kdo a jak z dětí se chce a může zapojit do podpory – výroba s ŽOMJ vícejazyčných slovníčků a případně další nápady dětí, jak pomoci ŽOMJ vzájemně – volný čas a jeho společné trávení (s cílem přirozené jazykové podpory a pomoci s domácí přípravou, vypracování úkolů ŽOMJ), aj. 
  • Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozího obtížné a promluvit o možnostech a strategii podpory, která by měla zahrnovat následující: důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozímu, mluvit na dítě zřetelnou a především spisovnou češtinou, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, a mluvit s ním o zadáních a ověřovat porozumění úkolu.

 

PRVNÍ DEN VE ŠKOLE:

  1. Přivítat a seznámit:
  • Provádí zodpovědná osoba (třídní učitel, koordinátor, popřípadě někdo z vedení).
  1. Seznámit se školou:
  • Patron, koordinátor, učitel.
  • Provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa
  • Seznámit s celkovým chodem školy. Např. harmonogram, přestávky, obědy, družina, přezouvání se, jak je to s učebnicemi – nosím si je domu, jsou moje, půjčené…, stěhování se z třídy na konkrétní předměty, družina a stravování ve školní jídelně. Zde může velmi dobře sloužit výroba obrázkových slovníčků, příp. použít různé piktogramy (když mají ŽOMJ jazykovou bariéru).
  1. Vybavit:
  • Vybavte žáka obrázky, které znázorňují základní potřeby (i školní) a problematické situace. Obrázky usnadní počáteční komunikaci žáka s ostatními, pomůžou mu vyjádřit, co potřebuje. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku, atd.
  1. Usadit:
  • Kam žáka cizince posadit – v každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitele a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný, nějaký dobrý vzor češtiny. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků se SPÚ nebo do zadních lavic! Je vhodné, aby vedle nich seděl jejich patron nebo aby patron seděl v jejich blízkosti.

Mgr. Helena Brožovská (ZŠ Ratibořická, Horní Počernice)

 

Nová metodika pro výuku žáků-cizinců klepe na dveře

Národní institut pro další vzdělávání v rámci podpory v pedagogických pracovníků vzdělávající žáky-cizince připravil ve spolupráci s Mgr. Janou Táborkovou novou metodiku Hezky česky. Autorka metodiky je dlouholetou a zkušenou pedagožkou věnující se výuce žáků s odlišným mateřským jazykem. Ve své praxi se zaměřuje zejména na nově příchozí žáky s žádnou či minimální znalostí českého jazyka. Celou metodiku si můžete stáhnout na odkaze:

http://cizinci.nidv.cz/wp-content/uploads/2016/09/20161244_PRACOVNI_LISTY_TABORKOVA_solo_str_screen.pdf

Kolektiv NIDV a sama autorka pevně věří, že i tato metodika může vyučujícím poskytnout další materiály pro výuku dětí/žáků-cizinců.

Změna maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. a cizinci

MŠMT zveřejnilo vyhlášku č. 311/2016 Sb., kterou byla novelizována maturitní vyhláška     č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle upravených pravidel budou konat maturitní zkoušku žáci počínaje jarním zkušebním obdobím 2017. Pro lepší orientaci zveřejňujeme paragraf týkající se žáků-cizinců. Změna je vyznačena.

§ 5

(4) Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než čtyři roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 15 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 30 minut. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.

 

Platné znění vyhlášky naleznete na stránkách MŠMT:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/novela-maturitni-vyhlasky-c-177-2009-sb?source=rss

MŠMT vyhlásilo rozvojový program „Podpora vzdělávání cizinců ve školách“

Rozvojový program je určen na podporu dětí a žáků – cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání uvedených v § 20 školského zákona. Jeho cílem je přispět právnickým osobám vykonávajícím činnost mateřských škol, základních škol a víceletých gymnázií ( v odpovídajících ročnících) zapsaných v rejstříku škol a  školských zařízení na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním výuky českého jazyka přizpůsobené potřebám dětí a žáků – cizinců k usnadnění jejich integrace do naší společnosti a vzdělávacího systému České republiky.

Žádost podávána prostřednictvím kraje musí být příslušnému kraji doručena do 18. 11. 2016.

Bližší informace najdete na odkazu:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyhlaseni-rp-podpora-vzdelavani-cizincu-ve-skolach-na-rok

Rozvojový program se pro kalendářní rok 2017 vyhlašuje v členění na následující 3 moduly:

  • Modul A) Bezplatná výuka přizpůsobená potřebám dětí a žáků – cizinců z třetích zemí

Kontaktní osoba  – PhDr. Hana Petruščák Frýdová, kontakt hana.frydova@msmt.cz

  • Modul B) Zajištění podmínek vzdělávání nezletilých azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na území ČR a dětí, žáků – cizinců umístěných v zařízení cizinců

Kontaktní osoba – Ing. Miroslava Mayerová, kontakt miroslava.mayerova@msmt.cz

  • Modul C) Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do vzdělávání dětí a žáků osob se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie

Kontaktní osoba – Ing. Miroslava Mayerová, kontakt miroslava.mayerova@msmt.cz

Vyhláška o přijímacím řízení a přijímání cizinců

V přípravě pro tisk v Částce č. 139 Sbírky předpisů České republiky je schválená Vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání.  Podle nových pravidel bude přijímací řízení probíhat počínaje školním rokem 2016/2017.

Nová vyhláška nahradí dosavadní vyhlášku č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů.

http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/informace-o-prijimacim-rizeni-ke-strednimu-vzdelavani-podle

 

Přijímání cizinců na střední školy se řídí dle § 14 dané vyhlášky. Uvádíme plné znění paragrafu.

§ 14

Úprava hodnocení výsledků jednotné zkoušky cizinců

Ředitel školy pro hodnocení výsledku jednotné zkoušky cizinců, kteří nekonají zkoušku z českého jazyka a literatury podle § 20 odst. 4 školského zákona, vytváří ve spolupráci s Centrem pořadí uchazečů na základě redukovaného hodnocení všech přijímaných uchazečů v přijímacím řízení do daného oboru vzdělání nebo zaměření podle školního vzdělávacího programu. Redukované hodnocení neobsahuje výsledek testu z českého jazyka a literatury. Pořadí uchazečů v redukovaném hodnocení se použije pro jejich zařazení do výsledného pořadí uchazečů stanoveného podle § 60d odst. 3 školského zákona.

Čeština jako cizí jazyk versus čeština jako druhý jazyk – co je správně?

Příspěvek Mgr. Ireny Brychnáčové je zaměřen na objasnění pojmů čeština jako cizí jazyk a čeština jako druhý jazyk.

Národní institut pro další vzdělávání prostřednictvím krajských center podpory zajišťuje odbornou pomoc pedagogickým pracovníkům vzdělávajících děti a žáky-cizince. V rámci své činnosti krajští koordinátoři v jednotlivých krajích navázali spolupráci s odborníky a partnery, kteří se problematikou zabývají. V Pardubickém kraji je kontaktní osobou paní Marie Effenberková. Více informací o této problematice je k dispozici na http://cizinci.nidv.cz.

Národní institut pro další vzdělávání nabízí vzdělávací programy, které se zaměřují zejména na zvyšování sociokulturních kompetencí pedagogů pro práci s žáky-cizinci. Ve spolupráci s externími spolupracovníky se naše organizace podílí na metodickém a organizačním řešení konkrétních případů žáků-cizinců ve školách v Pardubickém kraji.

Příspěvek k problematice výuky češtiny pro žáky-cizince viz níže:

Čeština jako cizí jazyk versus čeština jako druhý jazyk – co je správně?

Pod pojmem čeština jako cizí jazyk je míněna výuka jazyka pro cizince v tuzemských jazykových školách, na zahraničních univerzitách (lektorátech) aj. Student, který se učí češtinu jako cizí jazyk, mimo to ovládá svůj rodný jazyk, ve kterém může komunikovat na denní bázi (např. v zaměstnání, při studiu).

Naproti tomu existuje pojem čeština jako druhý jazyk – o němž bude v tomto příspěvku řeč. Pod označením „druhý jazyk“ je myšlen akademický jazyk, v němž se žák-cizinec v našem systému vzdělává, a který musí sám aktivně produkovat. A co je nejdůležitější, musí mu rozumět, přijmout ho za svůj.

Aby bylo dosaženo oboustranně uspokojivého výsledku – jak pro žáka, tak pro pedagoga – musí se aktivně zapojit obě strany. Učitel, potažmo škola, by měla připravit pro nově příchozího žáka takové podmínky, aby byla jeho integrace do českého školního prostředí co nejjednodušší a nejméně stresová. Škola by měla pedagogům zajistit dostatečnou metodickou podporu a vybavení, s nimiž by se proces integrace urychlil a nikterak neomezoval ostatní účastníky.

Je důležité upozorni na fakt, že „cizí element“ ve třídě nemá pro učitele a tuzemské žáky jen negativní dopad, naopak. Čeští žáci sami vyhledávají možnosti zapojit se a integrovat se do mimoškolních aktivit. Navíc, a to je velmi důležitý faktor, jsou obohaceni o kulturní odlišnosti, poznávají nové tradice a otvírá se jim nový svět poznání. Dalším benefitem je možnost praktického využití cizího jazyka, který se ve škole učí. Tady je na místě zvýraznit slovo „cizí“ jazyk. Jde tedy o další nástroj, nikoliv o primární jazyk běžného vzdělávání.

Na procesu integrace se samozřejmě musí podílet i rodiče – musí svého potomka/svoje potomky náležitě motivovat ke studiu, podporovat jejich snahu a ocenit ji.

V dnešní době existuje několik institucí, které pomoc v různých formách nabízejí, jako např. Centrum pro integraci cizinců otevírá 2x ročně kurzy pro děti a jejich rodiče, kteří se nově zapojili do českého vzdělávacího systému. Zatímco jsou děti připravovány na výuku, rodiče jsou seznamováni s úskalími školního prostředí (omluvenky, družina, školní jídelna, třídní schůzky aj.). Hlavním cílem kurzu je porozumět jazyku, aktivně ho používat a v neposlední řadě úspěšné zvládnout různé školní situace. Výstupem tohoto kurzu jsou krátké videoklipy na různá témata ze školní oblasti (viz úskalí). Video je k dispozici na webu http://www.kurzycestinyprocizince.cz/cs/e-learning.html, další obrazový studijní materiál je k dispozici ke stažení na webu http://www.cicpraha.org/upload/soubory/%C4%8De%C5%A1tina/%C4%8Ce%C5%A1tina%20do%20%C5%A1koly%20-%20ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/%C4%8Ce%C5%A1tina%20do%20%C5%A1koly.pdf

Další institucí, která se začleňováním mladých migrantů zabývá, je META, o.p.s. – Společnost pro příležitosti mladých migrantů, která poskytuje jak sociální poradenství v oblasti vzdělávání, tak kurzy češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem (dále jen OMJ). Mimo to poskytuje metodickou podporu pedagogům, kteří žáky s OMJ vzdělávají. Jsou to právě sami učitelé, kteří si musí s novou situací poradit. Ti mohou využívat zdroje, odkazy a pracovní materiály, které připravili pracovníci organizace i pedagogové z různých českých škol. Materiály jsou k dispozici na webu www.inkluzivniskola.cz, mimo to lze využít i e-learningový kurz, více na http://www.cestina2.cz/.

Co říct závěrem? Snad jen popřát všem účastníkům procesu jen ty nejlepší výsledky, co nejhladší průběh integrace do českého školství a proniknutí do samotného jazyka. Cizinci tu budou vždycky, záleží na nás, jak jim pomůžeme necítit se u nás cize. Představme si sami sebe ve stejné situaci…

Spolupráce jako klíč k integraci dětí – cizinců

Jak již název napovídá, tento článek se týká vzájemné spolupráce mezi institucemi a rodinou, která je nezbytná při zařazení a následné integraci dítěte – cizince do systému vzdělávání ČR. Podle zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky se cizincem  rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. K červnu 2016 žilo na území České republiky 480 191[1] cizinců s povoleným pobytem a z toho 12 651[2] na území Pardubického kraje, což je pouze 2,6 % z celkového počtu cizinců.

Institucemi, které plní důležitou úlohu při začlenění dítěte do školy, jsou nejen budoucí kmenová škola, ale také organizace věnující se problematice cizinců, zvláště pak sociálnímu poradenství. V Pardubickém kraji jsou takové dvě – Centrum na podporu integrace cizinců (dále jen CPIC) a Most pro o.p.s. (dále jen Most). Dalšími subjekty, které figurují na poli integrace, je krajský úřad a zřizovatel školy, u základních škol je to obec a u středních krajský úřad. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na samotnou rodinu, jejíž otevřený přístup, aktivní zapojení a ochota spolupracovat jsou nezbytnou esencí k úspěšnému začlenění dítěte do školy. 

Rodiče s chlapcem ve věku 12 let přijeli do Pardubic za prací. Chlapec měl tedy ze zákona plnit základní školní docházku. Vedením školy bylo rodině řečeno, že do školy může nastoupit, až bude na území 90 dnů. V tomto případě byla nutná spolupráce CPIC s rodinou a vedením školy o objasnění si pojmů. Následně měl pak být chlapec zařazen do třetí třídy místo šesté. Po komunikaci se školou a rodinou byl nakonec zařazen do pátého ročníku. 

Ze zákona 561/2004 Sb. je základní školní docházka povinná pro cizince, kteří mají povolený pobyt na dobu delší než 90 dnů (§ 20 odst. 2 písmena b) – to ale v praxi neznamená, že dítě musí čekat nejdříve 90 dnů, a teprve poté může nastoupit k povinné školní docházce, nebo že dítě, které takový pobyt nemá, by mělo odepřený přístup k základnímu vzdělávání. Z  Listiny základních práv a svobod vyplývá, že každý má právo na vzdělání. Pobyt nad 90 dnů je spíše berličkou, aby děti, které přijíždějí do ČR na krátkodobé pobyty – turistická víza apod., nebyly nuceny nastoupit do školy a jejich rodiče nebyli postihováni za to, že si neplní rodičovské povinnosti a nedohlíží na školní docházku svých dětí. V praxi to znamená, že dítě, které je ve věku 6–15 let, má mít zaručený přístup k základnímu vzdělávání, i kdyby na území pobývalo nelegálně.

Ano, někoho jistě napadne, že nelegální pobyt je na našem území trestný a občanskou povinností každého z nás je ohlašování trestných činů. Tato ohlašovací povinnost se netýká veškerého trestného jednání, ale toho, které konkrétně definuje trestní zákoník č. 40/2009 Sb. v paragrafech 367 a 368 – nelegální pobyt mezi ohlašované trestné jednání nespadá. Neznamená to, že by se teď školy měly připravit na příliv dětí, jež jsou na území nelegálně, je to spíše možnost, se kterou se může pedagog setkat, ale její pravděpodobnost není zas tak vysoká.

Ve škole by také neměli po dítěti chtít dokazování nejen pobytu, ale také zdravotního pojištění – což jsou občas praktiky některých škol.

Další problematikou, kterou se sociální pracovníci zabývají, je správné, respektive nesprávné zařazení dítěte do ročníku. Samozřejmě toto rozhodnutí je na domluvě rodičů se školou, ale není vhodné, aby dítě bylo zařazeno mezi výrazně mladší spolužáky. Častou příčinou k zařazení starších dětí na nižší stupeň je jazyková bariéra, ale v tomto případě se musí brát v potaz i vliv vrstevníků a navazování vztahů, které mají podstatný vliv na budování osobnosti dítěte a také na učení jazyka. Z toho důvodu je vždy lepší dítě zařadit mezi stejně staré nebo maximálně o rok mladší vrstevníky. Jazyková bariéra se dá řešit tím, že bude posílena výuka češtiny, dále ve spolupráci s krajem může škola otevřít speciální jazykový kurz češtiny nebo se samozřejmě obrátit na organizace jako je CPIC nebo Most, které poskytují jazykové kurzy pro cizince zaměřené i na děti a doučování.

Spolupráce institucí na zařazení dítěte je velmi klíčová a díky ní lze eliminovat případné problémy.

Úkolem sociálních pracovníků je v rámci odborného sociálního poradenství poskytovat podporu klientovi při řešení jeho životních situací. Důležité je vytvoření vztahu, který bude empatický, bez předsudků, otevřený a vstřícný. Pracovník by měl společně se členy rodiny vymezit vzájemná práva a povinnosti, jakým způsobem budou shromažďovány informace a jak s nimi bude nakládáno. Podstatné je stanovení si a dodržování hranic, respektování kulturních zvyklostí a v neposlední řadě motivace členů rodiny. Pracovník by měl rozhodně znát kulturu rodiny, kam spadá mimo jiné rozdělení rolí, hodnoty, řešení konfliktů, vztah k dětem, vzájemné postavení členů rodiny v užším i širším rodinném kruhu atd. Do tohoto okruhu spolupráce s rodinou samozřejmě spadá i školní docházka dítěte, kde je klíčové stanovení si individuálního plánu a jednotlivých cílů, které se budou plnit. Zvolení vhodných strategií a postupů k dosažení cílů a jejich průběžné vyhodnocování hraje významnou roli v celé spolupráci.

Ze strany těchto organizací by mělo docházet také k informování škol o jejich působnosti a možnosti pomoci a spolupráce. Sociální pracovníci nejčastěji rodičům pomáhají najít vhodnou školu, kterou kontaktují, a podílí se na další komunikaci, kde je podstatné stanovení si klíčové osoby pro komunikaci (třídní učitel, výchovný poradce či jiný zástupce školy) a následně pravidel, jakou formou bude komunikace probíhat (osobně, písemně, s využitím tlumočení, apod). Není úkolem sociálních pracovníků, aby vše za rodinu vyřizovali, ale fungují spíše jako podpora. Rodiče mohou využít asistenci při setkání s vedením školy a při rodičovských schůzkách. Jednání by se tak vždy měly účastnit všechny strany – škola, rodina, sociální pracovník. Děti – cizinci dále mohou využít služeb kurzů češtiny  a široké nabídky doučování nebo chození do klubu, který se věnuje aktivitám spojeným s výukou ve škole, ale i dalším mimoškolním činnostem. V neposlední řadě je velmi podstatnou službou tlumočení, kterou organizace zabývající se pomocí cizinců poskytuje.  U služeb, které CPIC nebo Most nabízejí, je velmi významná propagace nejen směrem k rodičům, ale také k učitelům.

V Pardubickém regionu jsou vytvořeny podmínky pro spolupráci. Důkazem jsou například kurzy češtiny v Pardubicích a v dalších menších městech regionu, které probíhají na půdě kmenové školy a výuka je zajištěna ze strany CPIC, nebo doučování pro děti. Spolupráce byla prvotně navázána buď přes rodiče, nebo školu či během terénní sociální práce. Je ale důležité upozornit i na možnost dotací na jazykové kurzy, o které si může zažádat samotná škola, často se tak však z různých důvodů neděje. V této situaci by se školy měly obracet na svého zřizovatele, který má v této oblasti spolupracovat s krajským úřadem (více zákon č. 561/2004 Sb. § 20 odst. 5 písm. a) a odst. 6). Pro děti tento fakt znamená posílení hodin výuky češtiny, což jim pomůže v jejich rychlejší integraci do školy a do české společnosti.

Důležitým aspektem úspěšné spolupráce je individuální respektující přístup a vzájemná fungující komunikace rodiny a školy. Dokázat si reflektovat, proč případná komunikace nefunguje a zapracovat na jejím zlepšení. Nebát se říci svá očekávání a zároveň si vyslechnout očekávání druhé strany. Každé setkání by mělo skončit nějakou shodou na určitých cílech a způsobech, jak jich dosáhnout. Škola, která nemá doposud žádnou zkušenost s výukou dětí – cizinců, se kromě na CPIC nebo Most může obrátit i na školy, které tuto zkušenost již získaly. V každém okrese je škola, která má primárně přijímat děti cizinců. Dobrá i špatná praxe jsou vždy přínosem ve sdílení zkušeností a metod.

Úspěchem komunikace je i dobrá informovanost. Školy a organizace zabývající se pomocí cizinců mohou vytvořit společný materiál, který by byl přeložen do několika jazykových mutací, a každý rodič, který má dítě školou povinné, by tento materiál dostal do ruky. Distribuci by zařídila jak škola, tak CPIC nebo Most. Tento materiál by měl mimo jiné obsahovat informace o povinné školní docházce, spádových školách a dokumentech, které jsou, respektive nejsou potřeba dokládat. Dále informace o kurzech češtiny a asistentech pedagoga, zařazení dítěte o maximálně rok níž, spolupráce rodičů nejen při dbání na školní docházku, ale také na domácí přípravu, nabídku kroužků a volnočasových aktivit, doučování, styčnou osobu pro komunikaci, možnosti spolupráce s CPIC nebo Mostem a v neposlední řadě důležité kontakty.

Dobře nastavená a fungující spolupráce rodiny, školy, kraje a CPIC nebo Mostu je klíčem k úspěšné praxi, jejímž hlavním cílem je vytvoření co nejvhodnějších podmínek pro úspěšné zařazení dítěte nejen do školy, ale i do české společnosti.

[1] Statistiky: Cizinci s povoleným pobytem [online]. Praha: Ministerstvo vnitra, 2016 [cit. 2016–09–18]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx

[2] Tamtéž.

KLÁRA SUCHÁ

NIDV na odborném semináři s názvem „Migrantky mezi ženami“

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) jako organizace, jejíž hlavní činností je vzdělávání pedagogů, se zabývá různými oblastmi, se kterými se učitelé při své práci mohou setkat. V současné době se čím dál více diskutuje o problematice začleňování dětí/žáků-cizinců, ale také o problematice genderu. Naše organizace se oběma těmto tématům intenzivně věnuje, a proto jsme uvítali pozvánku na odborný seminář „Migrantky mezi ženami“, který organizovalo „Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s.“. Na setkání jsme měli možnost řešit následující problémy: Specifika postavení migrantek v některých oblastech života; Migrantky jako oběti domácího násilí; Prosazování systémových změn ohledně postavení migrantek v ČR; Možnosti práce s migrantkami.