NIDV Národní institut pro další vzdělávání

Česká republika patří k nadprůměrně úspěšným zemím, pokud se jedná o výsledky středoškolských studentů na různých mezinárodních odborných soutěžích. V minulém roce uspělo celkem 107 z nich, získali 6 zlatých, 19 stříbrných a 14 bronzových medailí, a k tomu ještě 11 čestných uznání. Podstatné navíc je, že čeští studenti bodují v celé řadě oblastí – od matematiky, informatiky a fyziky přes chemii a biologii až k astronomii, geografii a lingvistice. V článku Odměna úspěšným studentům - setkání s paní ministryní jsme vám představili dva z nich a tentokrát nabízíme další dvojici: Zuzanu Konvičkovou ze Znojma, stříbrnou medailistku z Mezinárodní bilogické olympiády, Jiřího Etrycha z Pardubic, stříbrného na Mezinárodní chemické olympiádě a bronzového medailistu na Mezinárodní fyzikální olympiádě.

Zuzana Konvičková

Vy jste se už mnohokrát úspěšně účastnila řady soutěží – začalo to matematickou olympiádou, pak jste pokračovala olympiádou biologickou, zeměpisnou, chemickou i z českého jazyka. Vzpomínáte si, co stálo na začátku této Vaší cesty?
    Různých soutěží jsem se účastnila už na nižším stupni základní školy, takže si na své začátky už vzpomínám jen matně. Vždycky mě zajímala spousta věcí nad rámec školních osnov a soutěživá jsem byla také odjakživa. Když učitelé vidí u někoho zájem nebo potenciál, soutěže mu prostě nabídnou. A mě soutěžení velmi bavilo, takže jsem u něj i zůstala :)

Mohla byste uvést, kdo vám pomáhal a jak?
    Na gymnáziu jsem měla skvělé učitele, kteří mi vždy ochotně poradili, mnohdy ve svém volném čase. Z biologie, na kterou jsem se zaměřila nejvíce, pro mě a ostatní soutěžící paní učitelky chystaly hodiny navíc. Dokonce si pro nás připravoval lekce i pan RNDr. Antonín Reiter, Ph.D., který je jedním ze členů doprovodu na Mezinárodní biologickou olympiádu. A samozřejmě mě i mnoho jiných biologů posunulo dál letní soustředění pořádané organizátory biologické olympiády a další vzdělávací akce pořádaní většinou vysokými školami.

A setkala jste se během přípravy na soutěže s nějakými výraznějšími překážkami?
    Překážkami? Nevím, co přesně máte na mysli, nikdo mi v soutěžení nebránil :) Pokud myslíte náročnost, nedostatek času, velkou konkurenci... Ano, olympiáda je náročná a dalece přesahuje biologii, která se probírá na střední škole. Ale to, co se učím navíc, pro mě není obtížnou překážkou, vlastně ani výzvou, spíš zábavou. Nikdy jsem nesoutěžila kvůli tomu, abych se dostala na IBO, ale kvůli samotné soutěži, zapálení pro biologii, radosti z poznání. Myslím, že jinak by člověk snad ani nemohl věnovat soutěži tolik času. A s konkurenty se to má tak, že nás spojují společné zájmy a zážitky a jsme velmi dobří přátelé.

Co vás osobně dnes přitahuje na biologii, v níž jste teď úspěšně reprezentovala i naši zemi?
    Fascinuje mě příroda sama. Biologie nikdy nemůže začít nudit. Neustále objevujete nové věci, zjišťujete, nad čím vším vás nikdy nenapadlo se pořádně zamyslet. Příroda je nekonečná zásobárna inspirace, je neuvěřitelně rozmanitá a složitá, ale za všemi těmi složitostmi se často skrývají geniálně jednoduché principy. A navíc je tu stále spousta prostoru pro bádání, tolik toho ještě nebylo objeveno!

Máte vůbec čas zabývat se ještě něčím jiným než svými vědeckými zájmy?
    Ano, mám :). Mám ráda hudbu a hraju na klavír, ten ale teď v Praze na koleji nemám, tak se učím na kytaru a ukulele. Taky kreslím, ale přiznám se, že jsem si už dlouho neudělala čas na čtení. Ale hlavně miluju cestování, turistiku, cyklistiku a běžky, bez výletů na nová místa bych nemohla být. V podstatě se málokdy zastavím :-).

Jaké máte plány do budoucna?
    Plánuju poslat přihlášku na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Dál jsem svou budoucnost zatím neplánovala, uvidím, kam mě vítr zavane.

Jiří Etrych

Vy jste byl v posledních letech u nás i v zahraničí mimořádně úspěšný ve fyzikálních a chemických soutěžích. Vzpomínáte si, jak to všechno začalo?
    Všechno to začalo poměrně nenápadně – na nižším stupni gymnázia. Vyučující nás často oslovovali s tím, že se v tom či jiném předmětu koná olympiáda, tak jsem si řekl: proč to nezkusit. A když jsem zjistil, že mě to baví a jsem úspěšný, nebyl už nikdy důvod přestat.

Vzpomínáte si, kdo vám nejvíc pomáhal a jak?
    V první řadě sehrála jistě roli škola. Jednak mi dala dostatek volnosti, abych se mohl různým soutěžím (mnohdy na úkor docházky) věnovat, jednak nás učitelé na olympiády nad rámec výuky připravovali – jmenovitý seznam všech, kteří se na tom podíleli, by byl příliš dlouhý, než abych ho zde uváděl. Pochopitelně, že v určitém okamžiku úroveň olympiád přeroste časově a někdy i odborně možnosti střední školy, naštěstí u nás funguje široký systém různých soustředění, kde přednášejí zpravidla vysokoškolští studenti či pedagogové a kde jsem měl příležitost se toho spoustu naučit.

Co vás osobně dnes přitahuje na fyzice a chemii, ve kterých jste byl tentokrát zvlášť úspěšný?
    Přírodní vědy mají mnoho co nabídnout, ať už člověk hledá exaktnost, eleganci teoretických modelů, či pocit, že alespoň částečně rozumí věcem okolo sebe. Na druhou stranu nikdy jsem si nemyslel, že by fyzika či chemie byly to jediné správné, vždy mě bavila i spousta jiných oborů a to, že jsem skončil právě u přírodních věd, byla do značné míry náhoda.

A co vás zajímá kromě toho?
     Jak už jsem řekl, vždycky mě bavily i humanitní obory, třeba filosofie; ale také literatura, hudba a podobně. Přijde mi, že kdybych se měl v životě věnovat jen chemii, nejspíš bych se zbláznil.

Získal jste možnost stipendia na prestižní britské univerzitě. Co to pro vás znamená a jak vidíte svou budoucnost?
     Studium ve Velké Británii je pro mě příležitost poznat nové prostředí a učit se od lidí, kteří jsou špičkami ve svých oborech, na světové úrovni. Na druhou stranu člověk si v takovém prostředí teprve uvědomí, jaké množství možností se nabízí, a tak si v tuto chvíli budoucnost netroufám odhadovat. Nejspíš zůstanu věrný vědě, ale stát se může cokoliv.