Aktuality
DÁT ZE SEBE VŠE A HLAVNĚ TO NEZKAZIT / 13. 11. 2017 /
Vaše profesní dráha je spojena také s NIDV a s prací na koncepci základního uměleckého vzdělávání. Jak dlouho trvá tato spolupráce?
S NIDV jsem se poprvé potkala v roce 2005 na krajském pracovišti v Karlových Varech a naše spolupráce se od počátku týkala podpory vzdělávání pedagogických pracovníků základních uměleckých škol v Karlovarském kraji. Od roku 2012 jsem byla v NIDV pověřena vedením krajského pracoviště Karlovy Vary a posléze vytvořením koncepce nově vzniklé vzdělávací oblasti Umělecké vzdělávání ZUŠ/SUŠ. V posledních čtyřech letech se věnuji právě systematickému vzdělávání pro pedagogy ZUŠ v různé etapě jejich profesní kariéry. Nejen u nás v kraji, ale na všech pracovištích NIDV po celé republice.
Kdo jsou vaši nejbližší spolupracovníci?
V NIDV mám tu čest spolupracovat nejen s vedoucími pracovníky institutu, ale i s vedoucími jednotlivých krajských pracovišť a při realizaci konkrétních vzdělávacích programů s metodiky dalšího vzdělávání na všech 14 krajských pracovištích (Martin Plitz – Karlovy Vary, Petr Soukal – Ústí nad Labem, Hana Císařová – České Budějovice, Miroslava Sklenářová – Plzeň, Jana Nováková – Praha a střední Čechy, Hana Lipenská – Liberec, Hana Černá – Hradec Králové, Marie Effenberková – Pardubice, Zuzana Prokšová – Jihlava, Šárka Dostalová – Brno, Dagmar Sobotková – Olomouc, Ladislava Hašková – Zlín, Pavel Pecník – Ostrava). Všichni do jednoho jsou to velmi ochotní, obětaví a milí lidé.
Nyní je před vámi nová životní etapa. Jaké jsou vaše první dny, kdy už nepůsobíte jako vedoucí krajského pracoviště v Karlových Varech? Jaké jsou vaše další plány?
Tyto dny jsou pro mne stále „intenzivně pracovní“, jelikož v pozici hlavní garantky vzdělávací oblasti zůstávám. Je před námi celostátní konference „Kulatý stůl Podpora ZUŠ“, takže přípravné práce finišují. Velice se těším na setkání s kolegy, lektory, pedagogy a vedením ZUŠ, zástupci MŠMT, NÚV, Asociace ZUŠ, Ústřední umělecké rady ZUŠ ČR, zástupci konzervatoří, středních i vyšších odborných i vysokých uměleckých škol a škol s pedagogickým zaměřením v oblasti uměleckého vzdělávání a dalšími milými hosty.
Čím jsou podle vás ZUŠ a celá oblast tohoto vzdělávání specifická?
Především je třeba stále připomínat, že jsou to školy. Mají vlastní rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, vlastní vzdělávací strategie i klíčové kompetence. Od toho se odvíjejí odlišné metody a formy výuky a ty by mělo DVPP respektovat a profesní rozvoj pedagogických pracovníků směřovat specificky k jejich podpoře. Pedagogové ZUŠ musí mít potřebnou kvalifikaci a musí to být profesionálové ve svém oboru. Něco jiného jsou zájmové kroužky ve školských zařízeních.
Jak se proměňuje toto vzdělávání? Co dnes očekávají žáci?
V uměleckém vzdělávání sama působím jako pedagog již 40 let a od roku 2005 jako předsedkyně Krajské umělecké rady ZUŠ. Mohu tedy jeho vývoj a trendy pozorovat přímo a zblízka. Ačkoli názory různých stran se mohou lišit, za sebe mohu říci, že jako učitelé usilujeme pořád o stejnou věc. Chceme podpořit každého, kdo projeví zájem o umělecké vzdělávání, a dát mu vše, co je v našich silách. Nemusí to být jenom žáci ve školním věku, ale třeba i dospělí. Důležité je, abychom z toho měli všichni radost.
Jak vypadá aktuální cyklus seminářů pro management ZUŠ? Koho školíte a jaké jsou první reakce na tento program?
Vzdělávací program Základní umělecké vzdělávání – management ZUŠ organizujeme na všech krajských pracovištích NIDV. Naši lektoři školí témata dotýkající se vedení lidí a sebeřízení, kvality školy a reformy ZUŠ, profesního rozvoje nebo principů společného vzdělávání v ZUŠ. Program je určený pro širší vedení ZUŠ a podle aktuální odezvy jej účastníci hodnotí jednoznačně kladně. V lektorském týmu působí opravdové lektorské osobnosti jako Luboš Lisner, bývalý hlavní manažer projektu Podpora ZUŠ a ředitel ZUŠ v Praze 5 – Smíchově, nebo „guru“ kurikulární reformy ZUŠ Jiří Stárek, který je ředitelem ZUŠ Praha 10 – Hostivař. Součástí týmu jsou samozřejmě také ženy: Lucie Valentová a Helena Kumperová, lektorky společného vzdělávání na ZUŠ. Nejvíce si vážím toho, že tento lektorský tým je jednotný a máme velkou podporu od Asociace ZUŠ a Ústřední umělecké rady ZUŠ.
Chtějí se ředitelé a jejich zástupci ze ZUŠ věnovat svému osobnímu růstu?
Moje zkušenost je přesně taková a ukazují to i první reakce na náš program. Ředitelé i pedagogové ze ZUŠ jsou velmi aktivní, vnímaví, empatičtí a mají zájem sledovat novinky v oblasti své profese i tzv. „soft skills“. Jak se management ZUŠ zapojí do dalšího vzdělávání, to záleží především na jejich časových možnostech, nikoli na „nosnosti“ tématu, které jim nabízíme.
Jak je chcete přesvědčit, aby se zapojili?
My se snažíme o propojení obou těchto pólů a přinášet jim taková témata, aby jim stálo za to přicházet na naše kurzy a semináře. Proto úzce spolupracujeme s Ústřední uměleckou radou ZUŠ ČR a Asociací ZUŠ ČR, abychom mohli nabídkou vzdělávacích programů podpořit konkrétní potřeby pedagogů v uměleckém vzdělávání. Aktuálním příkladem může být pomoc organizátorům Soutěže ZUŠ – od školních po celostátní kola – a to formou realizace vzdělávacího programu Elektronická organizace soutěží ZUŠ, který se aktuálně uskutečňuje na všech krajských pracovištích NIDV.
Kulatý stůl ZUŠ představí výstupy rezortního projektu Podpora ZUŠ. Jaké jsou výsledky, na co se musí dbát i nadále?
Kulatý stůl Podpora ZUŠ se koná již popáté. Máme radost, že zájem o účast na něm stále roste a že můžeme veřejně prezentovat, jak se NIDV daří naplňovat postupy a jednotlivé kroky nastavené koncepce systematického dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti uměleckého vzdělávání. Před pěti lety jsme si jasně řekli: „Hlavně to nezkazit“. Statistické výsledky to potvrzují. Postupně se daří zapojovat více účastníků, takže stále více kolegů dbá na své vzdělávání. Tento pozitivní trend nás samozřejmě velmi těší, ale na druhé straně velmi zavazuje.
Svou profesí opravdu žijete. Promítlo se vaše působení v ZUŠ do vašeho osobního života?
Vždy jsem měla velkou podporu mých nejbližších, především manžela a maminky. Obě moje děti prošly všemi uměleckými obory na ZUŠ. Synovi zůstala hudba oblíbeným koníčkem při náročném manažersko-technickém povolání. Dcera pokračuje v mé dráze a je nyní ředitelkou ZUŠ. Toto je moje velká satisfakce.
