NIDV Národní institut pro další vzdělávání

Původní název oblasti byl „Císařský les“ (Kaiserwald) a byl jím nazván po šmalkaldské válce (1546 – 1547), do které se zapletl i majitel Krásna a Slavkova Kašpar Pluh. A právě Pluhům bylo území zkonfiskováno ve prospěch českého krále a císaře Ferdinanda I. a byla mu udělena významná privilegia.

Je však také možné, že název „Kaiserwald“ pochází z období vlády Karla IV., který zde po útěku bratří Engelharda a Albrechta z Kynžvartu nechal rozrušit jejich hrad a zakázal zde stavět. Pozemky tehdy propadly císaři.

Oblast je typickým příkladem toho, jak se historické a politické události zapisují do rázu krajiny. V případě Slavkovského lesa to byl především poválečný odsun Němců, který měl za následek vylidnění oblasti a následná vláda ČSSR, která poskytla „prázdné vesnice“ jako terč vojákům, kteří se do rázu krajiny podepsali zcela zřetelně. Vojenský újezd vojáci opustili (i přes jeho výhodnou strategickou pozici na západní hranici) v roce 1954, kdy museli území podstoupit důležitější těžbě uranu.

Oblast CHKO Slavkovského lesa byla vyhlášena v roce 1974, má rozlohu 606 km2 a je tvořena třemi morfologickými celky: na severu a severovýchodě Karlovarským masivem, v centrální části Slavkovským lesem a na východě a jihovýchodě Tepelskou vrchovinou. V severovýchodním cípu sem zasahují okrajové části Doupovských hor a ve východní části pánevní oblasti.

Převážná část oblasti má vrchovinný charakter s rozlehlými lesy, horským charakterem působí území lesnatého hřbetu nad Mariánskými Lázněmi a Lázněmi Kynžvart, kde jsou nejvyšší body území – Lesný (983m n/m) a Lysina (982m n/m). Nejnižším bodem CHKO je řeka Ohře u Karlových Varů (374 m n/m). Esteticky a přírodně nejhodnotnější je kaňonovité údolí Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary s oblíbenými Svatošskými skalami. Údolní osu oblasti tvoří řeka Teplá, protékající chráněným územím od pramene téměř až po vyústění do Ohře v Karlových Varech. V místě PR Údolí Teplé vytvořila řeka zaklesnutý meandr a proplétá se zde s komunikacemi, které jsou neodmyslitelnou součástí přetvářené krajiny.

K významným přírodním fenoménům Slavkovského lesa patří minerální prameny, na území CHKO byly registrovány stovky pramenů. V místech vydatných vývěrů byly již v poměrně dávné minulosti založeny přírodní koupele a později lázeňská města. Tímto způsobem vznikly Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Lázně Kynžvart. Ochrana léčivých zdrojů a přírodního zázemí lázní je specifickým posláním CHKO Slavkovský les. CHKO Slavkovský les je nejbohatší kyselkovou oblastí v českém masivu.

Přírodně a vodohospodářsky mimořádně důležitým prvkem jsou rašeliniště, největší v oblasti Kladské, severně od Mariánských Lázní. Zde vede také značená stezka Tajga, která je jednou ze čtyř tzv. Kladských rašelinišť. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především západočeských lázní. Ochranou těchto míst tvorby minerálních pramenů se chráněná krajinná oblast Slavkovský les výrazně odlišuje od ostatních chráněných krajinných oblastí v České republice.

Dalším významným jevem CHKO Slavkovský les jsou pozůstatky středověké a raně novověké důlní činnosti. Některé jsou chráněnými kulturními památkami. Podzemí bohaté na užitkové nerosty bylo v těchto oblastech prostoupeno mnoha šachtami a štolami. Známé byly výskyty stříbrných, kobaltových, niklových, olověných a zinkových rud. Hlavními minerály zde byly galenit se sfaleritem, stříbro a argentit.

Z flóry zde najdeme smrkové monokultury, bukové lesy, rašeliniště vrchovištního typu s porostem borovice blatky. Zvláštní pozornost zasluhuje především endemický rožec kuřičkolistý, ale dále také hadcové kapradiny, upolín žlutý, arnika horská (správa CHKO ji má ve znaku), zimostrázek alpský, vřesovec pleťový, vrba borůvkovitá, rosnatka okrouhlolistá, celá řada prstenců a další. Jednou z nejznámějších rostlin zde je také bolševník velkolepý. Tato rostlina se zde šíří z okrasné zahrady u zámku Kynžvart, kde jej nechal vysadit kancléř Metternich. Od těch dob sužuje celé západní Čechy.

Fauna je zde také rozsáhlá. Z živočišných druhů zaujme žluťásek borůvkový a vrchovištní, druhy šídel a vážek. Z plazů je zastoupena zmije obecná a užovka stromová, z obojživelníků skokan hnědý. Daleko od cest, při okraji volných prostranství, se brzy zjara ozývá milostné tokání ojedinělých exemplářů dříve hojného tetřeva hlušce. V korunách stromů hnízdí čáp černý, datel černý, jestřáb lesní a kulíšek nejmenší. Hromádky borovicových šišek u pat stromů jsou známkou přítomnosti křivky obecné. Ze savců jsou zastoupeny běžné lesní druhy. Nápadná je vysoká zvěř, zejména jelen evropský a původem východoasijský jelen sika. Od roku 1998 se v málo navštěvovaných lokalitách objevuje kočkovitá šelma rys ostrovid. Zajímavostí je také nejzápadnější výskyt sysla obecného.

Turistickou využitelností se území řadí k nejatraktivnějším v republice. Je to dáno především situováním mezi našimi nejvýznamnějšími lázněmi a soustředěním cizineckého ruchu. Najdeme zde jinde se nevyskytující prvky přírodní popřípadě technické. Celá oblast je protkána sítí dobře značených turistických cest, která návštěvníky zavede v zimě i v létě do atraktivních míst přírody a historie (premonstrátský klášter v Teplé, hrad Loket, Bečov a zámek Kynžvart).

Jiří Hlaváček