NIDV Národní institut pro další vzdělávání

Účastníky grantového projektu ZVYKOM osobně přijal a celý den provázel ředitel ZUŠ v Hradci Králové Karel Šust. V průběhu stáže byli účastníci seznámeni s těmito činnostmi, které se vztahují k personální práci a systému řízení školy:

1.    ZUŠ Na Střezině, Hradec Králové
-    kapacita školy: 2010 žáků,
-    aktuální stav žactva k 30. 9. 2009: 1911 žáků,
-    4 vyučované obory,
-    vedení školy – ředitel a 2 zástupci,
-    ZUŠ vyučuje celkem ve 3 budovách ve městě Hradec Králové,
-    škola nemá pobočky.

2.    Seznámení s organizačním členěním ZUŠ HK
-    organizační schéma vedení ZUŠ (ředitel na 3. stupni řízení),
-    útvary školy a funkční místa,
-    získávání, výběr a přijímání pracovníků.

3.    Řízení velké školy v praxi (vedení týmu cca 80 učitelů)
-    problémem může být vzájemná osobní komunikace (vedení – učitel),
-    z praxe vyplynula potřeba pravidelných osobních pohovorů, mnohem dříve, než byla ustanovena povinná autoevaluace na školách,
-    pohovorům byl dán název „kafíčka“ – při nichž se věnuje ředitel každoročně 45 minut každému zaměstnanci,
-    jejich obsahem jsou i neformální záležitosti – vytváří se vztah a důvěra,
-    vyplynula při nich i celá řada otázek, které při těchto sezeních padají a vedou k zamyšlení nad vlastní prací ve škole, například:
Povězte mi 3 věci, které vnímáte jako své silné stránky?
Cítíte se ve škole dobře?
Má Vaše práce význam pro školu?
Jak hodnotíte vztahy na škole, komunikaci mezi učiteli a žáky?
Jak je sledováno a hodnoceno, co na škole děláte?
Co Vám chybí ze stany vedení školy?    
Moje třída, moji žáci – co žáci zvládli pod Vaším vedením za celý rok?
Kdybyste mohli jednu věc na škole změnit („zlatá rybka“), jaká by to byla?

4.    Význam stmelujících akcí, které se mohou stát tradicí školy
-    např. návštěva výtvarné expozice, kdy je celý tým rozdělen cca do 7 skupin a jednotliví učitelé výtvarného oboru provází výstavou s výkladem ostatní kolegy z hudebního, tanečního a literárně-dramatického oboru – poznávání odborného hlediska, vidění očima učitele výtvarného oboru.

5.    Prohlídka hlavní budovy školy a dalších 2 pracovišť ZUŠ (TO, VO, LDO)
-    pracovní prostředí, vybavení, BOZP atd.

6.    Otázky spojené s výběrem úplaty v ZUŠ 
– v ideálním případě odpovědnost za stav výběru úplaty přímo vyučujícím
pedagogem, který má o své třídě přehled a reaguje a předjímá včas vznik možných problémů – řešení.

7.    Zkušenosti pilotní školy s tvorbou vlastního ŠVP ZUŠ.
-    nutné zapojit do tvorby celý tým - formování,
-    přednosti: pedagogové se zamýšlejí nad vlastní prací, učí se sami formulovat výstupy a rozumět hlouběji užívané terminologii,
-    uvědomění si skutečnosti, že co pedagogové napíší do osnov – bude pro všechny studující žáky zcela závazné a kontrolovatelné, 
-    nabídka studia a jeho možné formy dle vlastního ŠVP - diskuse,
-    otázky rozdělení počtu hodin v ročnících v rámci studijních zaměření jednotlivých vyučovacích předmětů – rozdělení: Hudební interpretace a tvorba (individuální a skupinová výuka - nástroj, příprava k souhře, čtyřruční hra, hra z listu; skupinová a kolektivní výuka - komorní hra, orchestrální hra atd.) a recepce a reflexe hudby (skupinová a kolektivní výuka - hudební nauka, nástrojový seminář, příprava na umělecké školy atd.),
-    vývoj prací na RVP ZUV v této době z pohledu pilotní školy,
-    po schválení RVP ZUV na MŠMT ČR – finální verze bude zveřejněna, se zpožděním několika měsíců bude školám dostupný i manuál pro zpracovávání vlastních ŠVP na školách,
-    na malých školách je otázkou, jak v praxi přistoupit k vyučované hudební nauce – zda časově neposílit individuální výuku jednotlivých nástrojů a s výukou teorie nezačít ve vyšších ročnících,
-    za ŠVP odpovídá pouze ředitel školy a jeho podobu na své škole podepisuje.